Kouzelnice
Tvé oči mě učarovali,
sny se mi o nich zdáli,
jsou hnědé krásně,
složím jím básně,
věnuji jim celý život svůj,
až podívám se do nich znova,
už budu navěky jen tvůj,
pak dojdou mi slova.
.
Snad políbit bych tě pak směl,
to je moje přání, to bych chtěl,
políbit tvé rtíky krásné,
zažít chvíle vzácné,
líbat tě na rty něžné,
tohle není u mě běžné.
Úsměvem svým
jsi mě okouzlila,
už chci být tvým,
kéž bys mě chtěla!
.
Omámila jsi mě vlasy svýmy,
snad směl bych být stebou chvíly!
Ještě jednu chvíly krátkou,
a dostat pusu sladkou.
.
Za to vše, život život bych položil,
kdybych jen chvilku stebou byl,
co víc mohl bych si přát,
než srdce ti v rukou dát!